K událostem na FSV UK v roce 2015

Ředitelka IKSŽ Alice N. Tejkalová v těchto dnech kandiduje na post děkana FSV UK. V rámci předvolebního klání zveřejnila svou verzi toho, jak probíhal na IKSŽ před dvěma lety spor o přiznání existence patologických publikačních postupů, vyvození důsledků včetně veřejné reflexe a zamezení těmto praktikám do budoucna.

Vybraná tvrzení, která jsou ve výkladu paní ředitelky neúplná, zkreslená nebo nepravdivá, uvádíme na pravou míru a dokládáme faktickými důkazy v podobě dokumentů a emailů.

Alice N. Tejkalová uvádí:

„V květnu roku 2015 předložila doktorka Irena Reifová vedení institutu dílčí informace o takzvaných predátorských časopisech, na schůzi zmínila i doktora Wadima Strielkowského. Když se jí vedení institutu dotázalo, jak podezření řeší, řešení i odpovědnost odmítla a o den později na funkci tajemnice pro vědu rezignovala.“

Tehdejší tajemnice pro vědu Irena Reifová řešení neodmítala – na nutnost neetické publikační zvyky na IKSŽ řešit naopak apelovala. Rezignovala proto, že debata vedení IKSŽ k faktickému řešení nesměřovala. Důvody rezignace byly zformulovány v emailu proděkanovi pro vědu. Rezignaci konkrétně motivovaly zejména výroky, které byly proneseny na schůzi vedení IKSŽ 4.5. 2015 při debatě o etice publikační činnosti. Vysoce postavený člen vedení uvedl (následuje doslovná citace): „Podle mě byste měli být Wadimovi Strielkovskému vděčni, protože živí dva až tři z vás“. Jiný člen na adresu predátorských časopisů řekl (následuje parafráze), že publikování už dnes není jenom pro elity a existují časopisy, v nichž se může uplatnit širší skupina autorů. Nikdo z členů vedení proti těmto formulacím neprotestoval. Irena Reifová se posléze pokusila, už tehdy neúspěšně, zanést výše uvedená tvrzení do zápisu porady vedení IKSŽ, jak dokládá emailová výměna.

Nedostatek vůle vedení IKSŽ postavit se k problému čelem byl bezprostředním důvodem přenosu problematiky neetických publikací mimo interní jednání vedení institutu, kdy se tématu ujala protestní skupina zaměstnanců IKSŽ a pokračovala v kritice a podávání podnětů.

„Intenzivně jsem řešila i podnět sedmi zaměstnanců k publikacím doktora Strielkowského z poloviny června. Šetření dokonce odhalilo další, v podnětu neuvedené, skutečnosti (například falešnou afiliaci Emily Welkins).“

Alice N. Tejkalová na podnět skupiny protestujících zaměstnanců odpověděla 3.7. 2015 reakcí, v níž opodstatněnost podnětu kritiků zpochybnila. Vytýká jim také nekolegiální jednání a navozuje dojem, že porušují Etický kodex UK, tím, že vyvíjejí „nevhodný a nemístný nátlak“. Reakce obsahuje formulace, z nichž plyne, že problém je (nebo brzy bude – po zavedení Pravidel publikační činnosti pro IKSŽ) uzavřen. Na počínání Wadima Strielkovského v této odpovědi ředitelka neshledává nic neobvyklého – konstatuje, že Emily Welkins je „registrovaný pseudonym“ Wadima Strielkovského.

„Jakékoli neetické publikační praktiky jsem opakovaně a jednoznačně odsoudila.“

Není pochyb o tom, že obecnou tezi odsuzující neetické publikační postupy ředitelka IKSŽ při uvedených (a jistě i mnoha jiných) příležitostech pronesla. Nepřehlédnutelný je však rozpor mezi slovy a činy. Zatímco v obecné a rétorické rovině obhajovala etický přístup, konkrétně pak existenci publikací v predátorských/odpadních časopisech na IKSŽ otevřeně popírala, jak je zřejmé z emailu všem zaměstnancům IKSŽ ze dne 19. 8. 2015. V něm konstatuje: „Jsem nesmírně ráda, že Vás mohu po rozsáhlé rešeršní práci ve spolupráci s odbornými pracovišti ujistit, že náš institut žádné problémy s dedikovanými publikacemi nemá. Kdo říká, či píše něco jiného, nemluví/nepíše pravdu a ponese za to veškerou odpovědnost, zejména za poškozování dobré pověsti IKSŽ.“

Dalším nedostatkem byla redukce řešení na tvorbu (jinak potřebných) Pravidel publikační činnosti zaměřených do budoucna a absence jakékoli reflexe toho, co se stalo v minulosti (tj. jaké publikační postupy se na institutu rozmohly). Alice N. Tejkalová v létě 2015 ze svého odborného profilu tajně odstranila publikace v časopisech explicite uvedených na Beallově seznamu. Ostatní zaměstnanci, kteří publikovali v predátorských/odpadních časopisech nebo nakladatelstvích typu „vanity press“, zůstali bez institucionální opory a oficiálního rozhodnutí, jak s těmito publikacemi nakládat.

„Dr. Strielkowski po zjištění všech skutečností na IKSŽ skončil ke 30. září 2015, kdy mu vypršela stávající smlouva. Tedy přibližně po třech měsících od začátku publikační kauzy. Je třeba zdůraznit, že okamžité pracovně-právní kroky mi vedení fakulty nedoporučilo, a to na základě právního rozboru dané situace.“

Tato formulace ilustruje nepochopení těžiště celé kauzy. Ředitelka nebyla primárně vyzývána k pracovně-právnímu řešení, ale k etické reflexi počínání Wadima Strielkowského a stálé skupiny kolegů kolem něj, do níž také patřila. Řešením první volby tedy pro ředitelku mělo být podání podnětu Etické komisi UK, což provedla – při absenci činnosti orgánů institutu a fakulty – až kritická skupina na IKSŽ, jejíž podnět Etická komise UK shledala oprávněným.

„30. září: Dr. Wadim Strielkowski přestává být zaměstnancem institutu (nebyla mu prodloužena smlouva).“

Odchod Wadima Strielkowského proběhl formou „neprodloužení smlouvy“, tj. nebyla oficiálně konstatována jakákoli souvislost mezi mnoha typy „academic misconduct“, jejichž se dopouštěl a ukončením jeho angažmá na FSV UK. Wadim Strielkowski na svém blogu nadto uvádí, že existovala domluva mezi ním a ředitelkou IKSŽ, že jeho smlouva bude od začátku roku 2016 obnovena.

„Není pravda, že jsem doktora Štětku trestala za jeho postoje, že snížení úvazku bylo postihem za kritiku. […] Po auditu činností všech zaměstnanců se s ohledem na rozpočet a složitou ekonomickou situaci snižovaly platy i úvazky, dokonce jsem několika zaměstnancům ukončila pracovní poměr. […] V září 2015 bohužel nezískal velký evropský grant, který měl případně financovat jeho celý úvazek, a zároveň prošla pro IKSŽ nejhorší možná varianta konstrukce rozpočtu, proto jsem se rozhodla jeho úvazek od 1. ledna 2016 zkrátit.“

Na IKSŽ žádný externí audit neproběhl. K ukončení pracovního poměru Václava Štětky došlo v situaci, kdy v podstatě souběžně probíhala další výběrová řízení na volné akademické úvazky na IKSŽ; na oba dva se Dr. Štětka (neúspěšně) hlásil. Tvrzení, že úvazek Václava Štětky měl být jen zkrácen, je značně manipulativní. Jeho původní úvazek vědeckého pracovníka z prostředků IKSŽ byl zcela zrušen; „nabídka“ prodloužení spočívala pouze v možnosti dokončit práci na jeho vlastním výzkumném grantu GAČR, řešeném při IKSŽ od roku 2014 (projekt vstupoval do posledního roku řešení). Také se nikdy nepočítalo s tím, že případný grant H2020-TWINN-2015 měl pokrýt celou mzdu Václava Štětky nebo že by, jak také ředitelka a děkan FSV uvádí, měla skupina PolCoRe za úkol pokrýt náklady na svou činnost plně z grantových prostředků. Rozsah, v němž měl Václav Štětka jako vedoucí výzkumné skupiny podávat žádosti o granty, specifikuje popis práce Václava Štětky, tedy součást jeho pracovní smlouvy.

„říjen 2015: Argument, že protestující zaměstnanci jsou perzekvováni, neobstál – ke konci roku skončila smlouva třem ze sedmi, všem byla nabídnuta možnost na institutu dále působit.“

K osudům členů kritické skupiny na IKSŽ a širšímu okruhu jejich příznivců lze říci následující: Z původních sedmi signatářů kritické skupiny působí nyní na IKSŽ dva. Dvěma nebyla prodloužena pracovní smlouva. Jeden odešel na vlastní žádost, znechucen manažerským stylem paní ředitelky. Jeden odjel na dlouhodobou stáž do zahraničí. Jeden ukončil pracovní poměr poté, co mu byla prestižní zahraniční stáž paní ředitelkou znemožněna, navzdory doporučení přímého nadřízeného. Pracovní poměr na protest proti zdecimování výzkumné skupiny PolCoRe ukončil také jeden bývalý zahraniční kolega. IKSŽ přišlo o šest zaměstnanců s vynikajícími výsledky ve vědě a výzkumu a s největší pravděpodobností také o evropský projekt s rozpočtem takřka 30 mil. korun, který by při druhém podání Václav Štětka s vysokou pravděpodobností získal, vzhledem k tomu, že projekt se umístil nejvýše mezi všemi podanými projekty na UK a skončil na 85. místě z více než 500 podaných přihlášek.

Reklamy
K událostem na FSV UK v roce 2015