Reakce na prezentaci vedení IKSŽ v souvislosti s kauzou neetického publikování

Ve středu 18. 11. uspořádalo vedení IKSŽ prezentaci s názvem „Fakta a mýty o publikační činnosti na IKSŽ“, na niž pozvalo zaměstnance a studenty institutu. Vzhledem k tomu, že během této akce zazněla řada zavádějících či vysloveně nepravdivých informací, pokládáme za nezbytné uvést některé výroky a popisované skutečnosti na pravou míru.

Nešlo o „projev dobré vůle“

Předně bychom rádi zdůraznili, že setkání, jehož první třetina byla věnovaná prezentaci ředitelky Dr. Němcové Tejkalové, bylo ohlášeno vedením IKSŽ 13. 11. v reakci na dříve plánovaný debatní večer o avizovaných odchodech několika zaměstnanců institutu, který plánovala Unie studentů IKSŽ uspořádat ve čtvrtek 19.11. Nešlo tedy, jak se někteří účastníci mohli mylně domnívat, o projev dobré vůle vedení otevřít debatu o kauze neetického publikování na institutu, ale o snahu časově předstihnout studentskou akci (která byla následně přesunuta na 23. 11. a přeměněna v předvolební debatu kandidátů do Akademického senátu FSV UK) a vyjádřit se k celé záležitosti za podmínek nastavených samotným vedením, tedy podmínek, jež de facto neumožnily rovnocennou diskusi.

Odpovědnost nese původce neetického jednání

Značná část prezentace Dr. Němcové Tejkalové byla věnována kritice bývalé tajemnice pro vědu IKSŽ, Dr. Ireně Reifové, která byla obviněna z toho, že včas neodhalila nekvalitní publikace dedikované institutu. K tomu bychom rádi uvedli, že Irena Reifová informovala vedení IKSŽ bezprostředně po tom, co získala povědomí o charakteru těchto publikací, o jejichž predátorské povaze dříve nevěděla. K tomu, aby se vyjevila predátorská povaha celých časopisů, musí monitorující subjekt nejprve pojmout podezření a zaměřit podrobné pátrání tímto směrem. Bývalá tajemnice pro vědu se dva roky řídila při kontrole publikací Metodikou Rady vlády pro vědu, výzkum a inovace. Ve třetím roce hodnocení zjistila, že tato pravidla mají omezenou platnost (počítají s databází Scopus jako absolutní garancí kvality odborných časopisů, zatímco tato databáze indexuje predátorské časopisy). Za to, že přispěla ke zjištění nesamozřejmé a poměrně šokující informace o omezené reliabilitě údajů z databáze Scopus, byla Irena Reifová obviněna z toho, že to měla vědět dříve. Schvalování predátorských publikací – které je jí nyní dáváno za vinu, ačkoli byla současně první, kdo na problém upozornil – se dlouhodobě účastnily také Středisko vědeckých informací FSV UK, Ústřední knihovna UK nebo Oborový verifikační a hodnotící panel RVVaI. Ani ty predátorské publikace neodhalily. Není pravda, že Irena Reifová je odpovědná za systematickou produkci neetických publikací na IKSŽ. Odpovědnost nese zásadně ten, kdo je původcem neetického jednání. Snahu přenést odpovědnost na někoho jiného pokládáme za jeden z morálně nejvíce alarmujících momentů publikační krize na IKSŽ.

Neetické publikace stále vykazované za IKSŽ

Během celého setkání od přítomných členů vedení explicitně nezazněla kritická reflexe publikování v predátorských časopisech, které praktikovali někteří členové IKSŽ, včetně ředitelky Dr. Němcové Tejkalové.  Namísto toho zaznívaly ze strany ředitelky relativizující věty typu „predátorství je nedoložitelné“. Současně ředitelka tvrdila, že Institut nemá žádné dedikované publikace, kde se vyskytuje jméno fiktivní autorky Emily Welkins, a celkově byl vytvářen dojem, že „nekvalitní publikace“ jsou problémem minulosti, který již byl zásahem ředitelky a tichým odchodem Dr. Strielkowského (který ovšem na institutu nadále vyučuje) vyřešen.  Vedení IKSŽ tak opakuje informace z emailu ředitelky z 19. 8., v němž se píše: „Jsem nesmírně ráda, že Vás mohu po rozsáhlé rešeršní práci ve spolupráci s odbornými pracovišti ujistit, že náš institut žádné problémy s dedikovanými publikacemi nemá.“ Pohled do fakultní publikační databáze OBD i do RIVu však dosvědčuje, že tyto informace nejsou pravdivé. V RIVu k 21. 11. 2015 figuruje článek „How to stop vampiric infection? Using mathematical models to fight infectious diseases“, jako jehož autoři jsou uvedeni Wadim Strielkowski, Evgeny Lisin a Emily Welkins.  Předkladatelem záznamu je Fakulta sociálních věd UK a v článku samotném je Wadim Strielkowski uveden jako zaměstnanec Katedry marketingové komunikace a PR (IKSŽ). Totéž potvrzuje záznam ve fakultní databázi OBD, ze kterého jasné vyplývá, že článek byl dedikován IKSŽ.

OBD-Vampiric2Obr. 1. Dedikace článku W. Strielkowského a E. Welkins Institutu komunikiačních studií a žurnalistiky

Kromě toho je v databázi OBD za rok 2015 dedikována IKSŽ řada dalších problematických článků, u nichž figuruje jako autor či spoluautor Dr. Strielkowski. V databázi se nacházejí články vydané ve velmi pochybných časopisech jako Journal of Language and Literature (ázerbájdžánský časopis s neexistujícími DOI a podvádějící ohledně členů ediční rady) či The Social Sciences (pákistánský časopis, jehož vydavatel, firma Medwell, podle časopisu Science neprovádí recenzní řízení). Oba tyto časopisy či vydavatelé jsou na Beallově seznamu predátorských časopisů a vydavatelů. Fakt, že tyto články nebyly z databáze OBD po vypuknutí publikační kauzy vyřazeny, vzbuzuje obavy, že IKSŽ i nadále plánuje odeslat tyto články do RIVu a využívat rychloobrátkové neetické publikační praktiky ke generování RIV bodů. Současně také trvají pochybnosti ohledně toho, zda byly z rozpočtu institutu (a tedy z veřejných prostředků) hrazeny autorské poplatky.

Je tak více než zřejmé, že kauza neetických publikačních praktik na IKSŽ nekončí odchodem Dr. Strielkowského a vydáním pravidel obecně varujících před predátory, pokud vedení IKSŽ nezvažuje viditelné a veřejné distancování se od neetických publikačních praktik a nastolení jednoznačné politiky vůči některým těmto publikacím zůstávajícím v databázích. Současně pokládáme za hrubě nevkusné, že si ředitelka IKSŽ nyní de facto přisvojuje zásluhy naší skupiny při odhalování praktik Dr. Strielkowského a publikování v predátorských časopisech, obzvlášť vzhledem k tomu, že sama na publikování v tomto typu časopisů aktivně podílela a k publikování s Dr. Strielkowským vybízela další kolegy.

„Co ještě chcete?“

Někteří kolegové se na nás během debaty po prezentaci 18.11 obrátili s otázkou, co bychom ještě chtěli, když pravidla publikační činnosti jsou nastolena a Wadim Strielkowski odešel.

K tomu uvádíme, že setkání s masivní neetickou publikační praxí je hluboký zásah do integrity každého akademického pracoviště – trauma, jehož následky vyžadují zvláštní péči. Rozhodně se s ním nelze vyrovnat tichou likvidací důkazů a popíráním problému, popřípadě poukazováním na to, že „co bylo, to bylo“, jak také na prezentaci zaznělo.

Pokládáme za nezbytné, aby vedení IKSŽ ve svém stanovisku uznalo, že pod hlavičkou IKSŽ vznikly neetické publikace a veřejně a transparentně se od publikační praxe v predátorských časopisech distancovalo.
Dále považujeme za nutné dosáhnout veřejné a všem zaměstnancům a studentům známé dohody o tom, jak se naloží s publikacemi autorů, kteří zvolili predátorskou nebo neetickou publikační platformu. Neetické publikace nelze tajně a nedůstojně vymazávat z publikačních seznamů a tvářit se, že se nic nestalo.

Stejně tak by bylo prospěšné uspořádat kolektivní školení o etických zásadách, rizicích a nástrahách akademického publikování.

Texty podepsané autory s afiliací Fakulty sociálních věd, Univerzity Karlova v Praze v nechvalně známých časopisech a nakladatelstvích zůstanou.  Kdokoli je v budoucnu bude moci náhodou či záměrně najít a jejich autory či jejich kolegy s nimi konfrontovat. Požadujeme, abychom všichni měli možnost říci: „Ano, tyto chyby se staly, ale můj institut to veřejně odmítl a všichni se teď shodujeme na tom, že tato cesta je neetická a pro vědu zničující.“

Nevysvětlený odchod Dr. Štětky a následný rozpad skupiny PolCoRe

Současně dále trvá naše hluboké znepokojení nad způsobem, jakým se institut zbavuje publikačně mimořádně úspěšné výzkumné skupiny PolCoRe a jejího vedoucího Dr. Václava Štětky. Pochybnosti ohledně toho, že toto rozhodnutí ředitelky IKSŽ je v rozporu s deklarovanou potřebou generovat kvalitní vědecké výstupy a že jde naopak o osobně motivovanou reakci na kritiku neetických praktik, do které se Dr. Štětka zapojil, středeční prezentace nijak nerozptýlila, naopak je dále posílila.  Vyzýváme proto ředitelku IKSŽ Dr. Alici Němcovou Tejkalovou ke zveřejnění podkladů, které ozřejmí, že odchod Dr. Štětky a následný rozpad skupiny PolCoRe budou pro institut prospěšné. V této souvislosti především žádáme o dodání podrobností ohledně „personálního auditu“, který dle středečního vyjádření ředitelky proběhl v období jejího nástupu do funkce, přestože informace o takovém auditu se nevyskytují v žádném ze zveřejněných zápisů z porad vedení IKSŽ.

Signatáři vyjádření ke kritice etiky publikační činnosti na IKSŽ FSV UK, v Praze 24. 11.

Reklamy
Reakce na prezentaci vedení IKSŽ v souvislosti s kauzou neetického publikování